Rasa: Tau
Jméno: Shas’la T’au Tenk
Zařazení: Kasta Ohně, bez vyššího společenského postavení
Životopis:
Vyrůstal jsem na filozofii Vyššího dobra a právě proto jsem se stal hrdým válečníkem Ohně. Bojoval jsem a zabíjel bez výčitek, neboť jsem věřil, že to tak prostě má být. Na jedné z misí jsem se ale poprvé setkal s lidmi. Trochu zaostalou, ale přesto značně inteligentní rasu. Jejich život byl ovšem prázdný, přeplněný slepou vírou a hloupou podřízeností. Šokovalo mě to. Jejich chování bylo vzhledem k jejich technologické úrovni neskutečně barbarské a primitivní. Navíc byli pro svou víru ochotní zemřít, což mi přišlo skoro směšné. Když však začali pro svou víru i bojovat, smích mě přešel.
Jejich legie podpořené bojovníky v oblecích podobných těm našim se ukázaly být hrozivě účinné a naše jednotka byla nucena kolonii opustit. Naše loď však byla sestřelena a v jejích troskách našlo smrt mnoho velkých válečníků. Bylo mi stydno, že si zem vzala je místo mě. Po chvíli bědování jsme z trosek posbírali to, co šlo, a vydali se na dlouhý pochod k raketoplánu. Samozřejmě, že nás Císařští občas přepadávali, ale naše Učení a železná vůle nás držely při životě. Když jsme se konečně dostali k místu odletu, zjistili jsme, že nás lidé předběhli. Zachvátilo mě zoufalství, stejně jako většinu přeživších.
Čas ubíhal a my jsme se stále drželi. Každý život byl nepostradatelný, což nás nutilo ke stále nemožnějším úkonům. Paměťové jednotky z havarované lodi a zničeného raketoplánu nám dávaly informace o medicíně a technice.
Nikdy jsem nevěděl, že mám takový potenciál stát se mechanikem, zvolil jsem špatnou kastu, myslel jsem si tehdy.
Nakonec jsme se záchrany dočkali. Loď zachytila signál vycházející z vysílače, který jsem já sám sestavil, a přispěchala nám na pomoc. Po dvou dlouhých letech. Teď už na to raději nevzpomínám, ale stále si svůj nový um zdokonaluji. Vím totiž, že tahle odporná aliance nevydrží dlouho. Ať už vyhraje kdokoliv, aliance se rozpadne, protože Císařští nenávidí všechny a všechno kromě nich samotných.
Charakteristika:
Trochu hloubavý válečník Ohně s překvapivou znalostí technologie Tau a jejího praktického využití. Rád opravuje šrot a rouhá se Císaři. Hrdinský titul, který mu nadřízení přiřkli, odmítá a veškeré své úspěchy přisuzuje učení Vyššího dobra.
Obrázek:
Zbraně:
Standardní pulzní puška s dlouhým dostřelem. Dvě vlastnoručně vyrobené pulzní pistole s velmi krátkým dostřelem a kadencí pušky. Jsou schopné ovšem vypálit výboj o dvojnásobné síle. (Dvouleté odolávání Císařské gardě mě naučilo, že bojovníkům Ohně zoufale chybí zbraň „na blízko,“ proto jsem si je po návratu domů sám vyrobil)
Zbroje a příslušenství:
Nosí běžnou zbroj kasty ohně s několika vlastními úpravami na vizuálních systémech. Obsahuje totiž mimo jiné i mod vidění, který částečně prohlédne maskovací pole a iluze. Obraz ovšem není nijak ostrý, takže je to spíš na krátký pohled než na stálé užívání. V batohu má kromě běžných zásob také technickou soupravu pro svého koníčka.
Postoj k Dohodě:
Dohoda je nutnost a dobrý nápad, ovšem nepochybuji, že po skončení krize nebude potřeba.
Postoj k Císaři:
Císař není. Nemůžu vyvrátit to, že kdysi byl, ale myslet, že se stal bohem, je absurdní.
Historie po dohodě:
Byl jsem velmi překvapen, když mě poslali do smíšeného tábora. Budu se muset stýkat s veškerou špínou tohohle Systému a budu nucen mlčet. Možná mi dali titul hrdina, stejně jako ostatním z osudové mise, ale přesto nechápu, co tu dělám. Jsem jenom obyčejný bojovník Ohně.
